Petr Novák (6. září 1945, Praha, ČR - 19. srpna 1997, Praha) byl český zpěvák a skladatel.
Byl vyloučen před maturitou z gymnázia a v hudbě byl samoukem. V roce
1963 založil s kamarády první skupinu, která později dostala název George
and Beatovens. Ve sklepě natočili několik svých písniček a dvě z nich
publicista Jiří Černý vybral do svého hudebního pořadu Houpačka. Skladba
Já budu chodit po špičkách se okamžitě stala hitem.
V roce 1966 Petr Novák nastoupil do skupiny Flamengo. S ní vydal první
singl Já budu chodit po špičkách a Povídej. Následoval další úspěšný
singl Náhrobní kámen. V roce 1967 vyhrává tato píseň 1. místo v anketě
Zlatý slavík v kategorii Píseň (dnes se už tato kategorie neuděluje!).
V roce 1967 obnovuje skupinu George & Beatovens a s ní nahrává další
úspěšné tituly. Např. Klaunova zpověď, Pokoj č. 26, Dětský oči… Píše
i pro jiné zpěváky, např. pro Pavla Sedláčka skladbu Džbán a i jiní
píší pro něho, např. Petr Janda z Olympicu - skladba Bezhlavý rytíř.
Dvorním textařem Petra Nováka byl Ivo Plicka, který pro něho napsal
téměř všechny jeho první hity a stěžejně se podílel i na prvních třech
elpíčkách.
V první polovině 70. letech vystupoval v Semaforu, s kytarou po klubech
i v éstrádě. Ferdinand Havlík a Jiří Suchý pro něho napsali patrně jednu
z nejlepších písní jeho kariéry (jak tvrdí publicista Jiří Černý), Dívenku
z duhy.
Roku 1969 na soutěži Bratislavská lyra vyhlašuje minutu ticha za Jana
Palacha, ale vzhledem ke své popularitě nedostal oficiální zákaz.
Po roce 1971 je skupina George & Beatovens rozpuštěna a Petr Novák
vystupuje spíše sólově. Ztrácí oporu i ve svém textaři Ivo Plickovi,
který odjíždí do zahraničí, ale připraví s Petrem Novákem ještě v roce
1977 písničky pro desku Planeta snů, kterou však Panton odmítá vydat
a její torzo se objevuje v roce 1980 na elpíčku Co je to láska.
13. prosince 1974 měl Novák vážnou autohavárii, při které málem přišel
o nohu.
V roce 1975 přichystal Novák s CaK Vocalem a skupinou Bohuslava Jandy
monotematickou desku, rockovou operu, Kráska a zvíře. Texty napsal Zdeněk
Rytíř. Šlo o moderní variaci stejnojmenné francouzské pohádky. Od druhé
poloviny 70.let se Petr Novák více objevuje v televizi a obnovuje George
and Beatovens, avšak jen pod zkráceným názvem G+B. Začíná mít úspěch
s novými písničkami, např. Co je to láska, Hvězdičko blýskavá nebo Přátelství
na n-tou a píší pro něho různí textaři, např. Pavel Vrba, Eduard Krečmar
či Pavel Cmíral.
Po Krásce a zvířeti a na desce nezrealizované sci-fi pohádce Planetě
snů se Novák v 80.letech pouští do dalších monotematických projektů.
Jsou jimi autobiografická Zpověď, otextovaná kamarádem Pavlem Vrbou
a Memento - příběh o drogách podle stejnojmenné knihy publicisty Radka
Johna (desku otextoval Michael Žantovský).
V polovině 80.let Novák přemýšlel o konci své hudební kariéry, ale odradili
ho od toho jeho nejbližší. V roce 1984 se oženil s herečkou Evou Jakoubkovou.
Od počátku 90.let Novák koncertoval se zpěvákem Karlem Kahovcem, s nímž
účinkoval v 60.letech ve skupině Flamengo. 90.léta přinesla jen jediné
a i poslední Novákovo řadové album s názvem Dávné sliby, kde se na textech
mj. podílel i básník Pavel Šrut. Petr Novák s Karlem Kahovcem také připravili
album Rub a líc, kde si společně zazpívali tři duety.
Po celou svou kariéru Petr Novák bojoval s velmi špatným zdravotním
stavem. Moc nejedl, o to více kouřil a pil, mnohokrát musel být hospitalizován.
Měl vyložený odpor k jídlu a dá se říci, že trpěl mentální anorexií.
Měl výrazné problémy s chůzí, koncem 80.let spadl ze schodů a zlomil
si nohu v krčku. Jeho zdravotní stav velmi zhoršila rozsáhlá trombóza
v dolních končetinách. Několik týdnů před smrtí musel od lékařů dostávat
injekce, aby na dvouhodinovém koncertě mohl fungovat. Jedno z jeho posledních
vystoupeních bylo v kostele, kde za doprovodu kytary a violy odehrál
své největší hity. Petr Novák zemřel 19. srpna 1997 ve spánku. Skonal
tiše, bezbolestně na srdeční kolaps a celkové vyčerpání organismu. Bylo
mu 51 let. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.