A SLUNCE PÁLÍ JEN  –  zp. Greenhorns

           G

Rec: Už v noci jsem vyrazil jen v blůze,
         kalhotách a s párem starejch bot
        tam za mnou zůstal Sant Quentin,
        kavalec a přestřihnutej plot
        a slunce bodá do vočí a jazyk bez vody už zdřevěněl
        a nohy bolí, jako bych nejmíň tisíc mil už šel.

                      C
Rf: A slunce pálí jen
          D         G
      a slunce pálí jen
                 C                 G  D
      a stínu šmouhu šedivou
                           G

      já táhnu za sebou.

Mně vždycky táta říkal, že jen jedno je nebe
jed no peklo a jeden svět
vždyť ještě včera mně to v cele pastor z bible čet
teď ze Iži viním všechny -
bibli, pastora i tátu
vždyť jedno peklo vopouštím a druhý začíná tu.
Rf:

Já dávno boty zahodil,
když brzdily můj chvat,
a v břiše mám snad stočenej
ten přestříhanej drát,
když náhle v rukou cítím suchej drn a písek,
tak už vím proč,
i když slunce zapadá, se zkracuje můj stín.

Rf: A slunce pálí ...
      . . a stínu šmouhu šedivou já tlačím před sebou.

Rf: A slunce pálí...
      .. a stínu skvrnu šedivou já zaleh pod sebou.