ALBATROS – Nedvědi
Hm E
1. Totemy malovaný se sovími křídly a stopou z vlčích drápů
Hm D A
a křeslo pro šerifa, to pro jeho vážnost, když se zasedá,
Em Hm
a hlína bez trávy a z blízký skály kámen, co v kruhu oheň chrání,
lampičky na chatách, když prší a je ti smutno, abys' viděl, kam se dát.
2. Všude dobří lidé žijí, ale na osadách dobro je jak zákon,
i když, jako všechno na hodnotách ztrácí, i dobro odřenej má hřbet,
to jak se unavení lidé v pátek zpátky na osady vrací
a ještě chvíli trvá, než si zvyknou, že vyměnili svět.
3. A starý tepláky a konzervy a košile a kytary a lásky
a písničky, co neztratily nikdy moudrost ani klid,
[: chraňte tu nádheru, vy romantičtí blázní, už pro to věčný mládí,
ten, kdo si umí hrát, ten stárnout nemá čas, a kdo by nechtěl žít? :]