ANTIPTÁČATA – W. Daněk

      E
Na kytaru hrála a zpívala moc krásně
že prý holky těžší to maj.
Já poslouchal a koukal a říkal si no jasně
je to krása ještě mi hraj.

A
A na lásku jsem myslel a na podobný věci

E
já po hudbě jak po vodě plul

H⁷
a potom mi to došlo a já sem zařval: Keci,
to co zpíáš pravdy je půl !

      A                             E

Rf: Víš, mužský to taky nemaj lehký,

                                   H⁷
      kříž je občas s holkama žít,
      Víš mužský to vážně nemaj lehký
      spíš je to tak že jsme si kvit.

Pak zbalili sme bágly a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let
a cejtili se občas na pomocnou školu
jak se s náma obracel svět.
V týhle naši písni, změnili jsme větu
takže trochu jinak teď zní
nehrajeme sami, šli sme do duetu
zpíva se mnou a já pak s ní. A ona zpíva:

Rf: Víš, mužský to vážně nemaj lehký,
      kříž je s náma holkama žít, A já na to zase:
      Víš, ale holky ty to taky nemaj lehký,
      spíš je to tak že jsme si kvit.

Rf: Víš nikdo to vlastně nemá lehký
      víš asi tak musí to být.