ASCALONA  -  Eman Prkno Sally

 

    C           Em     F      C   G                C

1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,

    F              C           D⁷                 G

    kytara tiše doznívá, do duše padá chlad,

    stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh',

    pistole chová na klíně, brouká si v temnotách.

 

      G                   C      C⁷              F

Rf: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona  

      Fm        C          G              C

     nejhezčí osadou, kterou jsem znal,

     jak častokrát hýřila Ascalona

     divokou náladou, již Bůh nám přál,

     C⁷             F                     C

     však slávě pistolí už zvolna dozvání

        C⁷      F         D⁷      G

     a lesem nehlučí to vlčí volání,

                 C      C⁷                    F

     já půjdu spát, však vlajka Ascalony

     Fm          C                  G        C

     musí nad mým hrobem navěky vlát.

 

2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,

    šerif své těžké pistole pověsil na stožár,

    na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí

    a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.

Rf: