Až si jednou (sundám klišé) - Robert Křesťan

 

     C        C             C

1. Až mi čas řekne stůj

                  F                     C

    až si jednou sundám boty

               F               C

    až mi smích kolejnic

          C                  G

    řekne příteli skoč

         C                 C

    až mi zesvětští dlaň

             F                 C

    jako kachel z terakoty

               F                      C

    až se posadím k tvým dveřím

            C   G      C

    prosím neptej se proč

 

2. Až mi prach z věčných cest

    zhladí jizvu na mé tváři

    až budu vědět věci

    které líp nevědět

    až mi poslední verš

    zplaní v starém makuláři

    snad to bude pozdě

    ale jistě naposled

 

3. Až pak vítr a déšť

    smyjí stopy u Golgoty

    až se dým spálenišť

    nakonec rozplyne

    až si odepnu pás

    až si jednou sundám boty

    až nezbude mi nic