1. Jasně, že ti dlužím spoustu hezkejch slov,
A
G D
_ se mnou, děvče, nemáš na
ně kliku, _
A
D
_ dávno už je umím všechny nazpaměť,
Cmaj7
D
_ jenomže mi váznou na jazyku.
2. Takový ty slova jako čmeláčci,
huňatý a milý s kapkou medu
stokrát ti je v duchu šeptám do ucha,
ale znáš mě, řečnit nedovedu.
Em D
Rf1: Tak mi promiň, děvče, však to napravím,
A
Em
můj ty smutku já si dám tu práci,
F#m
Cmaj7
vyklopím je všechny aspoň naposled,
D Em
Rf2: až si pro mě přijdou,
až si pro mě přijdou,
až si pro mě přijdou
funebráci. A
3. = 1.
Rf1:
Rf2:
mezihra
Rf2: