wz

Cyklistiká  - Jarek Nohavica

 

Fangle, stuhy, praporečky,  - Am

diváci u trati, jo ho hohoho ho, - Em Am

závodníci jako tečky, - Am

peletón strakatý, jo ho hohoho ho, - Em Am

ve velkém balíku jsou všichni namačkaní, - C G

je to sport pro chlapy, - Am

každý zná taktiku a má své vlastní plány – C G

do dnešní etapy. – Am

 

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde, _  - Dm E7 Am

 

      ale plánování není ještě vše, - Dm E7 Am

 

      , když to jde, tak to jde, a když to nejde – Dm G Am

 

      tak se musí jet a všecko časem přejde. – Am E7 Am

 

Hele, koukej, támhle vepředu, nějaký šílenec, jo ho hohoho ho,

řekl si:"A teď jim ujedu!", no je to jeho věc, jo ho hohoho ho,

v blátě a sajrajtu cítí se vítězem, "do toho, do toho!",

přijel až z Kuvajtu, však my ho převezem, johoho hohoho.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale pouhá snaha není ještě vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.

 

Támhle vzadu, co se děje, někomu došel dech, jo ho hohoho ho,

v očích stopy beznaděje, životní neúspěch, jo ho hohoho ho,

dostal se do celku za přístup k tréninku, a teď mu všichni mizí,

zklame svou manželku, syna i maminku doma před televizí.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale správný trénink není ještě vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.

 

Támhle borec v žlutém triku, každému na ráně, jo ho hohoho ho,

kolem něho pět maníků určených k obraně, jo ho hohoho ho,

mají své pokyny, náskok je osm vteřin, co kdyby, nedej bože,

leader je jediný, chraňme ho před soupeři, je to na ostří nože.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale ochrana není ještě vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.

 

Číslo třicet dobře chápe, jak se stát vítězem, jo ho hohoho ho,

kdo je blbý, ať si šlape, chytrý, ten se veze, jo ho hohoho ho,

schovaný za zády těch, co má před sebou, s nikým se nebratří,

vítr mu nevadí, ruce ho nezebou, kdo šetří, má za tři.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale chytrá hlava taky není vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.

 

Kilometr sto dvacet pět, blíží se prémie, jo ho hohoho ho,

Jeden už se ze sedla zved' a: Sláva, ať žije!, jo ho hohoho ho,

malý cíl, taky cíl, vždyť nejde o život, jedeme pro radost,

svůj úkol vyplnil - prémie, jeden bod, a to je taky dost.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale prémie, ta není ještě vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.

 

 

V bráně borců první borci jdou loket na loket, jo ho hohoho ho,

oba favoriti horcí, to bude divoké, jo ho hohoho ho,

stadión povstává, poslední zatáčka, a oba končí v pádu,

jó, někdy vyhrává, kdo se moc nemačká, ten, kdo je třetí vzadu.

 

Rf: Jó, když to jde, tak to jde,

      ale vítězství děcka taky není vše,

      jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde,

      tak se musí jet a všecko časem přejde.