Dlouhý černý závoj – hr. Greenhorns – M. Hoffman

 

první verze

    C         

1. Stalo se to dávno, už je to roků pár,

    G                         F                    C

    chlapa zabili prej tam, co stával bar

    dva to viděli a oba říkali

    že vypadal jak já ten chlap co utíkal

 

      F           C             F           C

Rf: Každou noc, když všichni spí,

      její pláč až k mýmu hrobu zní.

      C                F           C

      Nikdo neví nikdo nezná

      F           G           C

      nikdo to neví jen já

 

2. Soudce se mě ptal: „Jaký máš alibi?

    Buďto jsi někde byl, nebos ho zabil ty".

    A já tam mlčky stál a pot se ze mě lil,

    jen kamaráda žena ví, kde jsem tu noc byl.

Rf:

3. Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal

    a dole stála žena, co jsem s ní tu noc spal.

    Dole stála žena, vedle ní kamarád,

    myslí, že ho ráda má, a to mu nechci brát.

Rf:

Rec: Pak trhli podlahou a já byl k nebi blíž,

         a ona stála dole jen o dva metry níž..

         Pozdě navečer, když kamarád šel spát,

         přišla na můj hrob mi s pláčem sbohem dát.

Rf:

 

druhá verze

    C         

1. Stalo se to dávno už je to roků pár

    G                         F                    C

    chlapa zabili prej tam co stával bar

    dva to viděli a oba říkali

    že vypadal jak já ten chlap co utíkal

 

      F              C         F           C

Rf: Už čas to svál už nech to spát

      dlouhý černý závoj nech nad mým hrobem vlát

      C                F           C

      Nikdo neví nikdo nezná

      F           G           C

      nikdo to neví jen já

 

2. Soudce se mně ptal: jaký máš alibi

buďto si někde byl a nebos ji zabil ty

A já tam mlčky stál a pot se ze mě lil

jen kamaráda žena ví kde já tu noc byl

Rf:

3. Pak trhli podlahou a já byl k nebi blíž

a dole stála žena jen o dva metry níž

a dole bylo ona vedle ní kamarád

myslíc že má jen jeho a to mu nechci brát

Rf:

 

třetí verze

 

1. Tu partii neměl já s osudem hrát

    tu noc v ulicích smrtící výstřel pad

    vrah v mlze zmizel ale já blízko byl

    když šéf policejní mě zastavil

 

2. Tu partii začal já s osudem hrát

    když s jednou ženou byl jsem a lásku krad

    tím ránem mlhavým jsem od ní šel

    a její muž můj přítel to nevěděl

 

Rf: Už čas to svál už nech to spát

      dlouhý černý závoj nech nad tím vlát

      já nemoh tenkrát dělat nic víc

      pravdu nesměl jsem říct

 

3. U soudu pak já neměl strach

    však má tvář je tatáž co prý měl vrah

    soud řekl vinen a já vinen byl   

    jenže něčím jiným než mě obvinil

 

4. Můj přítel nic neví už navždy spí

    mý ústa zamkly křeslo elektrický

    a jestli se můj příběh ti nezdál snad

    tak dlouhý černý závoj nech nad ním vlát

Rf: