Dlouho nejel žádnej vlak - hr. Hop trop

     D               Em
Už dlouho nejel žádnej vlak,
    D                 Em
já ležel v náspu jenom tak
D                    Hm           Em A
pod zpola vyvrácenou tabulí, _ 
       D                Em
tam nápis dávno sloupal čas,
      D                  Em
kde jsem, to věděl jenom ďas,
   D             Hm              E⁷                 A⁷
a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí.

Vtom ňákej hlas a druhej s ním
byl slyšet divným nádražím,
já v týle cejtil strach, co do mě vjel,
dva muži, mladší pozdravil
a starší žertem:"Copaks' pil
a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?"

      D
Rf: Tak rád já ruku svoji vložil
      Hm                           E

      do dlaně, co ke mě vztáh',
      D

      čert vem, co dávno už jsem prožil,
      E⁷                                A

      zase stojím pevně na nohách.

Tak jsem jim teda všechno řek',
jak vydal jsem se hledat flek
a chtěl se domů vrátit jako král,
jak na dráze jsem zprvu dřel
a ztrhanej jel na sever
a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál.

Já rozmejšlel se spoustů dní:
mám chytit si vlak nákladní,
anebo pod něj lepší byl by skok,
vždyť na něm čertví kam bych jel,
ale pod ním nic nevěděl,
co bude zejtra, za měsíc a nebo příští rok.

Rf: