Dva havrani – hr. Asonance

 

                           Dm  C     Dm

1. Když jsem se z pole vracela,

                              C     Dm

    dva havrany jsem slyšela,

                  F               C

    jak jeden druhého se ptá:

              Dm               C     Dm

    [: kdo dneska večeři nám dá? :]

 

2. Ten první k druhému se otočil

    a černým křídlem cestu naznačil,

    krhavým zrakem k lesu hleděl,

    [:a takto jemu odpověděl::]

 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený

    tam leží rytíř v boji raněný,

    a nikdo neví, že umírá,

    [:jen jeho kůň a jeho milá.":]

 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá

    a jeho milá už jiného má,

    už pro nás bude dosti místa,

    [: hostina naše už se chystá." :]

 

5. "Na jeho bílé tváře usednem

    a jeho modré oči vyklovem,

    a až se masa nasytíme,

    [:z vlasů si hnízdo postavíme.":]