Ej, dívča, dívča – Jarek Nohavica
Em H7 Em G
Ej, dívča, dívča, ej, dívča, dívča
Am Em H7 Em
v černém damášku, v černém damášku,
H7 Em G
něprocházaj sa, něprocházaj sa
Am Em H7 Em
po mém salášku, po mém salášku.
Ten můj salášek, on pěkně voní,
on pěkně voní, on pěkně voní,
kdo po něm chodí, Pánbůh ho skloní,
Pánbůh ho skloní, Pánbůh ho skloní.
Ej, dívča, dívča, sto ďáků v tobě,
sto ďáků v tobě, sto ďáků v tobě,
zedral jsem boty, choďáci k tobě,
choďáci k tobě, choďáci k tobě.
A kdybych věděl, že budeš moja,
že budeš moja, že budeš moja,
zedral bych boty třebas i troje,
třebas i troje, třebas i troje.
Ej, hora, hora, ej, hora, hora,
vysoká hora, vysoká hora,
kdy budeš moja, kdy budeš moja,
kdy budeš moja, kdy budeš moja?
Ej, budu, budu, ej, budu, budu,
ale to ne včil, ale to ne včil,
počkaj, šohajku, počkaj, šohajku,
až sa podívčím, až sa podívčím.