Jak stromy volily krále  -  Svatopluk Karásek

(1973)

 

Hledaj si strom - stromy -, aby byl král,
krále stromy chtěj mít.
Hle, vždyť ty máš krásný kmen - olivo,
vem to ty. Ty vládu vem, ty vládu vem,
ty vládu vem, panuj kmenům všem -
tvé chcem ruky, kraluj ty.

 

To by byla moje smrt - náhlá smrt olivy
vždyť já nechci králem být,
chci dál nýst plody svý,
zvadnu v ten den, zvadnu v ten den,
kdy smysl ten, olej můj dávat všem
pro moc nad vámi opustím.

 

Potom králem moh bejt fík namísto olivy
Ty žezlo krále vem - vem to fíku ty -
čert to vem a čert to vem,
i když je králem planý fík,
je bez svých plodů jen nešťastník.

 

Tak šly stromy na vinný kmen,
hle, nevzal to fík,
za to, abych králem byl, nedám víno svý,
dí vinný kmen, dí vinný kmen.
Já stvořen jsem jak šašek spiš než král,
abych vínem zemi rozesmál.

 

Žádnej strom nechce bejt král,
vem to ty trní.
Já chci vpravdě králem být,
vždyť jsem tak bezcenný.
To byl můj sen, to byl můj sen,
vždyť každý kmen mnou vždy pohrdal,
chci bejt na věky všech stromů král.

 

At žije náš král - ať žíje král,
jásaj v lese stromy, bacha, tiše,
král už má svou řeč úvodní:
Zítřejší den, zítřejší den
stromu, jenž by rušil vládu mou,
já dám korunu trnovou.

 

Slyšte, cedry libánské, co vám král praví:
Když měl bych ztratit vládu svou,
sám sebe zapálím.
Vzejde oheň, vzejde oheň,
v něm každý kmen by ihned vzplál,
tak mstí se král, kterým jsi kdysi pohrdal.