Japonečka

 

    D                 E              A⁷                    D

1. V Yokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou 

    loučil se tam námořník se svou dívenkou

D⁷                     G     Gm       D

 _  A Japonečce malé slzičky stékají

                         A⁷                            D

    když jeho rety rudé slova lásky šeptají.

 

                            A⁷                                      D

Rf: Má Japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ

                               E    A⁷                                           D    D⁷

      tvoje láska neskonalá _ přivede mě k tobě zpět _

                           G    Gm             D

     Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým

                             A⁷                                 D

      a potom, děvče milé, budu navždy jenom tvým.

 

2. Byl to onen námořník, co pro ženy žil,

    co v každičkém přístavu z číše lásky pil.

    Na Japonečku malou už dávno zapomněl,

    že její rety rudé kdysi dávno líbat směl

Rf: