Když jdou na mužskýho léta

Jaromír Klempíř / Fr. Polák, Eduard Krečmar, zp. W. Matuška 1983

 

               G                         Em                      Am

Když jdou na mužskýho léta, což se může stát i nám,

            D                                         G

když se čáry v jeho tváři podobají roklinám,

             C                       D⁷         Hm                   C

když má duši hodně popsanou, jen torza lásek zůstanou

          Am                          D     G

a jeho řeka míří k mořským písčinám.

 

H⁷            G                       Em                        Am

Když jdou na mužskýho léta a když se tu dlouho rval,

               D                                                  G

když jdou na mužskýho léta, nebaví ho věčně cval,

             C                            D⁷          Hm                  G

chce žít krokem někde za scénou, mít svojí tornu zasněnou,

             A⁷               A

ať svěžejší to táhnou dál.

 

      H⁷       Em        Am                   Em             Hm

      Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou,

      C                  G           D

      usnout lehoku línou únavou

             C               G                 C                Hm

      zajít ke starýmu křížku cestou sladce loudavou

             A⁷                D

      a žít zábavou, jen zábavou.

      Jenžekdyž si splní přání a má tivho, čas a klid

      a moh by si bezstarostně žít,

      pak je nesvůj, nšco shání, asi to, čím do teď žil

      než si najde cíl, zas najde cíl.

 

               G

Když jdou na mužskýho léta teprv je to vážně chlap,

strašně rychle zapomíná, kdy ho život kous a škráb,

místo kouzla tichých večerů zas tahá lidi z malérů

a vůbec neuznává slova „stár“ a „sláb“.

 

               G

Když jdou na mužskýho léta a když se tu dlouho rval,

když jdou na mužskýho léta a moc mu už nejde cval,

stejně nežije jen v úvahách a sebe sám si zapřahá

   Am                                 D     G

a do posledka táhne tu svou káru dál

Em Am       D          G

a káru svou si táhne dál.