Knihovník – Charles Aznavour, J. Nohavica

 

                     C                      Cmaj⁷     C⁷
1.  Vypadám vážně srandovně pět let už dělám v knihovně,

              F               Fm                C             A⁷

    a je to vážně velký šok, řadit furt stejný katalog,

                  Dm             G              C      A⁷
    vědět, že za pět-deset let dostanu třídu T-9

                Dm               G           C           Em    A⁷
    a vůbec nic se nezmění, ani ty knížky k půjčení.

                      Dm                    G

Rf: Už jsem si zvyk', už jsem si zvyk',

                       C           Em    C

      jsem knihovník, jsem knihovník.

2. Ve studovně a čítárně jak v poloprázdné kavárně
jsem číšník bez peněženky, nabízím cizí myšlenky,
studentky jsou neodbytné, nedají žádné spropitné,
mávají na mě culíky, mé čárky do statistiky.
Rf:
3. A lidé tak, jak přichází, mívají různé dotazy:
kdo je to ten a kým byl ten, co je to fénix a co fén,
ve slovnících od A do Z seřazený mám tenhle svět,
zde máte papír, račte psát, mí malí polykači dat.
Rf:
4. Unavený a ospalý, jak se tak toulám regály,
zpaměti znám už MDT, dobrý den, co si přejete,
ona chce něco o lásce, má fotku Korna v průkazce,
je krásná jako Artemis a já jsem v koncích se svým pis.
Rf:
5. Vypadám vážně srandovně, pět let jsem dělal v knihovně
a celých dlouhých pět let marně jsem hledal odpověď
a pátral po kartotékách, ta čtenářka už nečeká,
venku se s jiným objímá, a mě ten problém zajímá.

Rf: Jak velí zvyk, jak velí zvyk,
      jsem přece správný knihovník.