Krajina po bitvě – J. Nohavica

Míříme na sebe míříme já a ty _ _ Am Em Am
ticho je kolem jen pes štěká za vraty - Am C

na louce leží mrtví motýli – Em Am

padá déšť do esšálků – F G E⁷

jsme poslední dva kteří přežili _ - Dm Am E⁷

tuhletu dlouhou válku _ _ - E⁷ Am Em Am  

Míříme na sebe míříme já a ty

v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé

prochází se v bílé róbě
no a my dva teď tady ležíme

v zákopech proti sobě

Míříme na sebe míříme já a ty

oba jsme utekli hrobníkům z lopaty
ve stovkách velikánských útoků

štěstí nám oběma přálo
a teď nás dělí jenom sto kroků

a je to moc či málo

Myslíme na sebe myslíme já a ty

co včera platilo dneska už neplatí
však hrůza ještě visí nad krajem

těžké je mít se rádi
když jsme si postříleli navzájem

své nejlepší kamarády

Nevíme o sobě nevíme vůbec nic

vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic
pach smrti pod kůží je zarytý

končí se dějství prvé
ještě nám tady zbývá k prolití

dvakrát šest litrů krve

Míříme na sebe míříme já a ty

ospalí žízniví hladoví vousatí
nebe se šeří už se blíží noc

oči jsou těžké jako kámen
ach koho žádat o radu a o pomoc

když oba usínáme

A tak míříme na sebe míříme já a ty

padají hvězdy obzor je hvězdnatý
pod jedním nebem oba ležíme

hřejivá je náruč matky země
a jak tak spíme oba ve snu kráčíme

já k tobě a ty ke mně