LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL –  R. Bowling, zp. P. Bobek

 

1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel - G

    sed za stůl a uslyšel smích - D⁷

    Krásná se zdála a na mne se smála - D⁷

    já zeptal se, jak říkat jí smím - G

    Jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej - G

    a máš-li touhu, tak líbat mě smíš - G⁷ C

    A bílá jak svíce, už neřekla více - D⁷

    a já se jen díval, jak sedá si blíž - G

 

2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil

    vzápětí namířil k nám

    Já cítil, jak blednu a dech můj se krátil

    já malý byl a byl jsem sám

    To, co potom se stalo, mě úplně vzalo

    měl začít a právem mě zbít

    Však zničil mé plány, řek namísto rány

    slov pár, dodnes slyším je znít

 

Rf:  Řekl jí: lásko, mně ubývá sil - C

       já říkal si dávno, že bídný jsem byl - G

       já cítil se králem - C

       teď chudák jsem málem

       a v mlhách se ztrácí můj cíl - G

       Řekl jí: lásko, mně ubývá sil - D⁷ G   

 

3. Dál vím, že zmizel, jak spadané listí

    ale jeho stín nezmizel s ním

    My dál tu hru hráli a ve dveřích stáli

    i tam s námi stál ten stín

    Byla krásná jak nebe, já viděl sám sebe

    jak říkám, že nepůjdu dál

    Už nevím nic o ní, jen hlavou se honí

    těch slov pár a stín, co tam stál

Rf: