Litanie u konce století – Jarek Nohavica

Em                Am               G
Těch mrtvých mužů v mrtvé trávě,

Em        Am  G
těch sirotků a vdov,

Em        Am          G
té krve k jeho větší slávě,

       F      H⁷
těch slov, _

těch bůžků, bohyní a bohů,
těch smolnic na ulicích měst,
těch proroků na každém rohu,
těch gest.

      Em         Am                Em    Am
Rf: Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,

      Em          Am           Em          Am
      pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,

      G                     F             H⁷
      pane můj, slepý Bože můj _

Té lživé lůzy v pancéřových vozech,
těch morových sloupů a morových ran,
těch znamení zla na obloze,
těch vran,

těch žlutých hvězd a pruhovaných šatů,
těch provazů a gilotin,
těch malých dírek do kabátů,
těch vin.

Rf: Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,
      pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,
      pane můj, hluchý Bože můj ...
      Těch studní zasypaných v písku,

těch zabloudilých karavan,
těch pomníků a obelisků,
těch bran,

těch zlatých lejn ze zlatých telat,
těch mrtvých vedle jícnů jam,
té bázně, co činit a dělat
sám.

Rf: Pane můj na výsostech, pane nejvyšší,
      pane můj, copak nevidíš a neslyšíš,
      pane můj, mrtvý Bože můj