Mávátka - Jarek Nohavica

1. Už třicet let chodím po světě - Am

    a ten svět furt a furt se stejně točí. – Dm C E⁷

    Já budu klidně smát se, budu veselý, - Am

    jenom mi vydloubněte oči. _ - E⁷ Am E

    Neviděl bych vypasené páprdy, - Am

    tisíce let a stále titíž. _ -  Dm G⁷ C E⁷

    Když něco prohnilého v státě zasmrdí, - Am

    říkají: Ty snad něco cítíš? - E⁷ Am

    Říkají mi _ _ dobráci v Rudém právu: - Dm G C E

    Není tak zle, _ _ jen, chlapče, zvedni hlavu! - Dm G E E⁷

 

Rf: Dejte mi do rukou mávátko – Am Dm

      a řekněte, jak volat "Sláva!", _ -  Am E Am E

      já už si najdu ten správný směr – Am Dm

      a budu mávat, mávat, mávat. – Am E Am

 

2. Můj soused odvedle je farář v kostele,

    moc príma kluk, jenže často hledí k nebi.

    Já jaksi nemám v nebi žádné přátele

    a bůh, ten pro mě nikdy nebyl.

    Čtu jenom básně těch, kteří už zemřeli

    a ten svět furt a furt se stejně točí.

    Já budu klidně smát se, budu veselý,

    jenom mi vydloubněte oči.

    Říkají mi dobráci u koryta:

    Není tak zle, to jenom doba je složitá!

Rf:

3. Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt,

    takové nic, a jak si krásně žije.

    Já musel sedm roků bez koupelny žít,

    proto ať žije anarchie.

    Když tátu vyhodili, máma brečela,

    že nedokázal převléct vlastní kabát,

    a to mám někde na dně duše docela,

    třeste se, trůny knížat a hrabat.

    Říkají mi dobráci za koryty:

    Není tak zle, ovšem musíte pochopiti (já zpívám)

Rf:

+   mávat, mávat, mávat, mávat!