Monika - Jarek Nohavica

A^dd9 A^dd9/F Hm⁷ E⁷

A^dd9                               A^dd9/F

Všechny, které jsem kdy líbal,

            Hm⁷                 E⁷
mají už muže a spoustu dětí,

někde stala se chyba,
kdo za to může, že mám v koši smetí.

      A^add9

Rf: Moniko, už si tě nevzpomínám,

       Hm⁷                     E⁷
      Moniko, došli jsme každý jinam,

      A^add9                       D^add9
      Moniko v sukýnkách nad kolena,

      A^add9                       Ddim
      Moniko, znám tě jen podle jména,

      A^add9              D
      Moniko, uhasl uhlík žáru,

      A^add9                     D^add9          A^add9
      Aadd9Moniko, v šest večer v Minibaru.

 

A^add9/F Hm⁷ E⁷

Kočár s růžovými pentlemi
projíždí městem, zase je zima,
pojď, budem se živit písněmi,
prodáme srdce s bolestma svýma.

   D                          A

+ Před hlavní poštou křižují se všechny cesty,

   E⁷                       A
   v trafice prodávají pohlednice

   D                      A
   a v rámci svého srdce každý hledá kousek štěstí,

   G           E⁷
   pro sebe nejvíce.

Na prstech jedné ruky

spočítal bych závratě hlavy, jedna je tady

říkáš, že máš dva hezké kluky

oba jsiou zdraví, jo, bývali jsme mladí

 

Rf: Moniko, už si tě nevzpomínám,
      Mášo, došli jsme každý jinam,
      Jitko v sukýnkách nad kolena,
      Martino, znám tě jen podle jména,
      lásky, uhasl uhlík žáru,
      lásky mé, v šest večer v minibaru.

 

3. sloka v jiné verzi:

Všechno chtěl jsem to jinak,
lásku v první osobě, byla tak daleko,
podej mi sklenici vína,
zpívám o sobě, jsem vejce na měkko.