NA  POŘÍČÍ  DÍTĚ  KŘIČÍ – Staropražská

 

    G                   C      G        D⁷             G

1. Na Poříčí dítě křičí, ženská drhne schody

     G                        C     G    D⁷           G  G⁷

    dítě brečí, ženská klečí a myslí na svody  _

    C                                 G

    Matko boží s  tvým Jezulátkem

    D⁷                         G G⁷

    mužský, to nejsou lidi  _

    C                           G

    než se zas pátek sejde s pátkem

         A⁷         D⁷     G

    za ženskou se stydí – ach jo

 

2. Já neměla u Anděla tenkrát rande míti

    z choutek těla nemusela jsem teď matkou býti

    Matko boží s Jezulátkem tvým

    von měl tak modrý voči

    před sebou, jako dnes, ho vidím

    hlava se mi točí -  ach jo

 

3. Jaro bylo, pravil: Mílo, já po tobě toužím

    Sváděl tělo, tělo chtělo, teď se sama soužím

    Matko boží s Jezulátkem tvým

    víckrát nechci vojáka

    nepotěšil mě ani řádkem

    jinou asi láká - ach jo

 

4. Dítě  vzala, spát ho dala vod prádla do koše

    Dítě houpá, ještě doufá, čeká listonoše

    Nečekej, nedoufej, jdi radš’ spát

    mužský, to nejsou lidi

    lhal ti, když říkal, že má tě rád

    teď se za tě stydí - ach jo