Nechoď do kláštera  -  Javory

 

       A                              D                  A

Rf: Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí,

       E                              A

      srdce má ďáblem posedlý.

 

    A

1. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,

                                       E

    odveď ji od dveří klášterních,

    E⁷

    klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní,

                                      A

    jenom ty jí můžeš vrátit smích.

 

2. Ukloň se tý holce smutný a, jestli to bude nutný,

    pláštěm svým jí slzy osušíš,

    vymysli si píseň něžnou, nazvi ji v té písni kněžnou,

    jdi k ni blíž a blíž a ještě blíž.

Rf:

3. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou,

    pohleď, jak se trápí v modlitbách,

    z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni,

    zpívej, dokud nezašeptá "ach!"

 

Rf: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,

      jdi k ní, a jak ti povídám.

 

Rf: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám,

      jdi k ní a Pánbůh žehnej vám.