NEVADÍ - W. Daněk

 

1. Napůl jako hrou a napolovic vážně - A E

    čerstvou maturitou zmužnělý _ - D A E

    chtěl jsi dobýt svět a svět se tvářil vlažně - A E

    na tvý bubnování nesmělý, hmm, hmm - D A E

    Hlavu plnou věd a nadějí svý mámy - A E

    zkoušky přijímací, _ potom pád _ - G D A E

    znalosti jsi měl, cos neměl, byli známí - A E

    takže litujeme, za rok snad - D A

    A tehdy poprvé jsi řekl: Nevadí, zase bude líp! – Hm F^#+-Hm⁷  E A

 

2. Pomalu šel rok a zase stejná škola

    čekáš předvolání každej den

    předvolání máš a na něm vlast tě volá

    takže za dva roky, čert to vem

    Dva roky vzal čert a za nějakej týden

    stojíš na radnici s holkou svou

    bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde

    kde tvý nebetyčný plány jsou

    A tehdy podruhé sis řekl: Nevadí, zase bude líp!

 

3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy

    prej, že ve dvou se to táhne líp

    jenže už jste tři a máma s dvěma bráchy

    starej dvoupokoják, špatnej vtip

    Tak jste žili rok v tý supertěsný kleci

    vzteky vysušený jako troud

    potom jeden den si žena vzala věci

    další připomínky řešil soud

    A tehdy potřetí sis řekl: Nevadí, zase bude líp!

 

4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou

    se tě nedotýkaj, byl jsi bit

    všechno už jsi vzdal, postavil ses stranou

    vzal sis dovolenou, chceš mít klid

    Osamělý dům u rychlíkový trati

    oči za záclonou zapranou

    vlaky jedou dál a málokdy se vrátí

    život nemá brzdu záchrannou

    Tak řekni, sakra, to svý: Nevadí, zase bude líp