Rána v trávě   -    Žalman P. L.               

 

      Am                      G         Am                   G

Rf: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě,

        Am                        G          Am Em  Am

      že se lidi mají rádi, doufal, a procitli   právě.

      Každy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu,

      a při chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů.

 

    C     G   F              C

1. Poznal Moravěnku krásnou

     Am    G   C

    a vínečko ze zlata,

                 G    F     C

    v Čechách slávu muzikantů

    Am    Em  Am

    umazanou od bláta.

Rf:

2. Toužil najít studánečku

    a do ní se podívat,

    by mu řekla: proč, holečku,

    musíš světem chodívat.

 

3. Studánečka promluvila:

    to ses' musel nachodit,

    abych já ti pravdu řekla,

    měl ses' jindy narodit.

Rf:

+  [: před sebou sta sáhů ... :]