S  CIZÍ  ŽENOU  V  CIZÍM  POKOJI –  zp.  M. Kocáb

 

1. ^CS cizí ženou v cizím ^Dmpokoji

    ^Am zdá se, že tu pro mě ^Ezačal jeden ^Cflám

    ^Cna to, kde jsem začal ^Dmmarně vzpomínat    

    ^Am Sem jak vagón, ^Ekdyž ho odpo^Fjí

    ^Fs cizí ženou v cizím ^Empokoji

    ^DmKdyž jsem jednou tady, ^Etak by nemě^Flo

    být jinak, nežli ^Empěkně veselo

    ^DmProč oba dva teda ^Gchcem zívat až běda

    ^CJsme jak zašlí svatí ^Dmv orloji

    ^Am já a cizí žena ^Ev cizím poko^Cji

    na ná na...C, Dm, Am, E, Am, Dm, E, Am 

 

2. S cizí ženou v cizím pokoji

    tam, kde starý fíkus tiše uvadá

    Ani on už není to, co býval zamlada

    Takhle končí, kdo se spokojí

    s péčí ženy v tomhle pokoji

    Kdo mě zná, ten řek by: To je k nevíře!

    Budík, který tiká na dně talíře

    ten jako by věřil a nestranně měřil

    kdo se bojí a kdo nebojí

    když jsem s cizí ženou v cizím pokoji

 

3. S cizí ženou v cizím pokoji

    nějak nejsem ve své kůži, řekl bych

    Snad tu schází něha, snad tu schází ryk

    Nejspíš mi tu schází obojí

    S cizí ženskou v cizím pokoji

    proč jsem vůbec a proč v pyžamu?

    Proč se dívám jaký zbytek salámu?

    Proč neřeknu, madam, tak já teda padám

    Vidím, že to za moc nestojí

    Sbohem, cizí matko v cizím pokoji

 

4. Proč ta žena v tomhle pokoji

    mi však pořád tolik známá připadá

    stejně, jak ten pokoj, jak ta nálada

    jako rána, co se nezhojí

    S cizí ženou v cizím pokoji

    už jsem dlouho nebyl, já to nějak splet’

    byl jsem tam, co bydlím nejmíň dvacet let

    a to, co mám v domě, je rozhodně pro mě

    stejně, jako chůze v postroji

    Jsem tu se svou ženou ve svém pokoji