Santiano – Jacques Plante / Paul Durand, Ivo Fischer, zp. W. Matuška 1967

[Belle de Santiano]

 

1. Kdo ^Emo sobě chce říct, že je námořník,  ^D

    měl by ^Emznát Santi^Dano,

    ^Ambílou loď, co má ^Dštíhlej ^Hmdřík,

    jak ty ^Emkrásný ^Dholky v ^EmSaint Malo?

 

Rf:  ^EmSem s písničkou a do ko^Dla,

      joho^Emhó,  Santi^Dano,

      ^Amkdyž Bůh dá, tak už ^Drá^Hmno

      kotva ^Emžbluňkne ^Ddoma ^Emu mola.

 

2. Jen koření od zádi až po špici

    veze k nám Santiano.

    Celá loď voní skořicí

    jak ty sladký holky v Saint Malo.

Rf:

3. A ten, kdo nešel spát, slyší vítr hrát

    v ráhnoví, Santiano ⁽¹.

    Zpívá si tu, co já mám rád,

    co ji zpívaj všechny holky u nás v Saint Malo.

Rf:

4. Mou přídí zatím dál vlny zmítají,

    ale já, Santiano,

    vidím už, jak nás vítají

    všecky holky u nás v Saint Malo.

Rf:

 

⁽¹ V originálu textu je: „ráno ví, Santiano“.