SEDMNÁCT DNů - Jiří Wabi Ryvola

(tango)

 

1. Jak zavo^Dmláš

    když ti dávno v hrdle ^Amvyschnul hlas

    tvůj krk je připravenej ^E7na provaz

    kterej se houpá blíž a ^Amblíž

    Kam zavo^Dmláš

    když tvoje oči vidí ^Ampustinu

    nejradši lehl by sis ^E7do stínu

    jenom kdyby tu ňákej ^Ambyl ^Dm

 

Rf: ^AmSedmnáct ^A7dnů

      máš v patách ostrý hochy z ^Dmpatroly

      noc beze ^G7snů

      a pravou ruku furt na ^Cpistoli

      v hrdle máš ^E7prach

      a tvůj kůň teď už neví, kam^F má jít

      máš asi ^E7strach

      jseš ale chlap a despe^Amrád ^{Dm,  Am,  stop}

      ^AmKdo prohrát ^A7zná

      i když měl před tím v očích ^Dmtemný strach

      ten právo ^G7má

      aby řek šerif o něm: ^CByl to chlap!

      Tak napo^E7sled

      pohleď na slunce smutným ^Fúsměvem

      život je ^E7boj

      a tys ho předčasně pro^Amhrál  ^{Dm,  Am}

 

2. Jezdci jsou blíž

    pustinou jenom dusot koní zní

    ubal si cigaretu poslední

    než zazvoní obávanej hlas:

    Hands up, old boy!

    bouchačku uchop rukou za hlaveň

    ať šerif ví, že máš furt úrověň

    že v očích ještě ocel máš

Rf: