Slavíci z Madridu  - H. Aufray, I. Fischer, zp. Waldemar Matuška

Lalala … Dm, Am, E7, Am, Dm, Am, E7, Am

 

1. Nebe je modrý a ^E7zlatý, bílá sluneční ^Amzáře,
    horko a sváteční ^E7šaty, vřava a zpocený ^Amtváře,
    ^E7vím, co se bude dít, býk už se v ohradě ^Amvzpíná,
    ^E7kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici ^Amvína.

Rf: ^DmŽízeň je veliká, ^Amživot mi utíká,
         ^E7nechte mě příjemně ^Amsnít,
      ^Dmve stínu pod fíky ^Amposlouchat slavíky,
         ^E7zpívat si s nima a ^Ampít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
    oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
    dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
    někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.
Rf:
3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
    mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
    zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
    kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.
Rf: