Stříhali dohola malého chlapečka  -  zp. Vladimír Mišík

^GStříhali do^Chola malého chlapečka
^Amkadeře padaly k ^Dzemi a zmíraly
^gKadeře padaly ^Cjak růže do hrobu
^dželezná žid^Amle se otá^Emčela

Šediví pánové v zrcadlech kolem stěn
jenom se dívali, jenom se dívali
že už je chlapeček chycen a obelstěn
v té bílé zástěře kolem krku

Jeden z nich, kulhavý učitel na čelo
zasmál se nahlas a všichni se pohnuli
Zasmál se nahlas a ono to zaznělo
jako kus masa když pleskne o zem

Mezihra: C, Am⁷, D, G

^GUčeň se dívá na ^Cmalého chlapečka
^Amjak malé zvíře se dí^Dvává na jiné
^Gještě nechy^Ctit a rváti si z cizího
a už přeci


Ráno staví svou růžovou bandasku
na malá kamínka, na Vincka chcípáčka
a proto učňovi všelijaké myšlenky
jsou vždycky stranou a trochu vlažné

Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
toužení svědící po malé Šafářce
sedává v kavárně pod svými kabáty
jako pod mladými oběšenci

Stříhali dohola malého chlapečka
díval se na sebe, nemohl se pohnouti
nesměl se pohnouti na židli z železa
už mu to začlo