Sudičky – J. Nohavica

^GTři sudičky ^Du kolébky ^Choj-hoj^Dstály ^Gmi,
^Gpodle tvaru ^Dmojí lebky, ^Choj-hoj, ^Dvěštily^G,
^Gjá jsem zrovna ^Ddělal kaku, ^Choj-hoj, ^Ddo plenek,^G
Gnechápal jsem ^Dsmysl jejich, ^Choj-hoj, ^Dmyšlenek.^G

Rf₁: [: ^GHoj-hoj-hola-^Dhoj, ^Cbudoucnost^D je ^Gboj,
       ^Ghoj-hoj-hola-^Dhoj, a ^Ctak se^Dchlapče, ^Gboj! :]

První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní,
ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny,
ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá,
čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda.

Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti,
snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti,
jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí,
ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy.

Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete,
víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě,
ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla,"
vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila.

Rf₂: [: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,
       hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! :]

Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky,
každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky:
aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky,
aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky.