šestadevadesát  -  Vlasta Redl

 

1. ^ANemůžu uvěřit, brá^Dško,

    že na tě vůbec už nevzpomí^Aná,

    kdesi nad drahou fla^Dškou,

    když je nálada nepovi^Anná,

    málem jsem ^C#mnadělal z kytary dří^Dvka,

    že se mi o tobě už ^Enebude ^F#mzdát,

    chvilka zaváhání před vraty chlívka

    a je tu rok šesta^Edevade^F#msát,

    a máme ^Drok šesta^Edevade^Asát.

 

2. Fanty´s si vyplatil v Spartách

    a ani nebyla tak rozpačitá,

    vždyť co se na seně vyhraje v kartách,

    stejně se na zemi už nepočítá,

    cítím, jak na patách něco tě líže,

    něco, co ví, že tu budete stát,

    dokud se jeden z vás nepohne blíže,

    někam do roku šestadevadesát,

    aspoň do roku šestadevadesát.

   

Rf: Dokud se ^Aněkdo z nás nepohne ^Dblíže,

      někam do roku šesta^Edevade^Fsát. ^{G,  A}

 

3. Upřímně řečeno - láska

    už dávno není to, co nedá mi spát,

    dva blázni v plynových maskách

    a všechno, co se nam nemůže stát,

    dokud mi tvoje srdce hoří jak svíce,

    takže i v tmách aspoň slova jdou psát,

    vážně netuším, co si přát více

    [: na konci roku šestadevadesát, :]

 

+ na ko^Dnci roku ^Ešestade^Fva^Gde^Asát ...