1. CTen širý proud, F jak přejít Cmám
proč neuAmmím Dm se nad něj Gvznést G7
Ach, člun tak Emmít, F ten řídit Emznám
Dm v něm lásku Gsvou G7 bych chtěla Cvézt
2. Jak kamení, jež působí
že potápí se celý prám
tak těžká zdá se, Bůh to ví
má láska zlá, co v srdci mám
3. Vždy, když se láska rozvíjí
rubínů zář se line z ní
Však jako krůpěj pomíjí
pod letní výhní sluneční
4. Až něžnou růži spatříš kvést
co trny zájem oplácí
Nenech se krásou klamnou vést
hleď ruka tvá teď krvácí
5. = 1.