vazoun bill a bicykl – Australská lid., J. Vyčítal, hr. Greenhosrns

orig. v C

 

1. Když pobláznil se do bicyklu starej Vazoun Bill, - G C G D

   tak chodil v dresu profíků, svý koně utratil, - G A⁷ D

   a všechno na něm nově svítí jako nikdy dřív, - G C G D

   tak vypravil se do městečka koupit lesklej div, - G D G

   když tlačil kolo pyšně dveřma, příručí se ptal: - G C G D

   "A znáte jezdit, s prominutím?" - pane, ten si dal. - F G

 

2. "Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý,

   zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí,

   ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle,

   ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele,

   ať běží to či votáčí se, já ti předvedu,

   že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu."

 

3. Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill,

   co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil,

   pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul,

   než ujel asi deset yardů, stroj se pominul,

   pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk,

   fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'.

 

4. Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu,

   klokani se drápou do skal, tuší pohromu,

   a každej vombat do díry se rychle zahrabal,

   však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál,

   a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik:

   Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'.

 

5. Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill:

   "Já všelijakejch divočinek dost se najezdil,

   i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře,

   však nic se ale nevyrovná týhle potvoře,

   ať vodpočívá spánembohem na dně potoka,

   [: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :]