vysočina – M. Dufek, hr. Rangers
C Am C Am
Já vám to pane povídám, na ranní vítr teď čekám,
C A7 Dm G7
ať vypráví mně, _ jak se toulal nad ní. _
Dm G7 Am
Snad vinen je pohár, co leží tu, že vítr v ranním přeletu
Dm G7 F C G7
mně voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou. _
C Dm
Za mnou poštovní vůz dlouho míle krájí,
F G C G7
dálku zrozenou nemoc posílí jen. _
C Dm
S ní prchají léta, odplouvá mládí,
F G C C7
lék mně v šatě nočním nabídl sen _
F G C C7
o tom, že na horách se mlha k útoku dolů řadí, _
F G C C7
jak potok loukou pádí si nechám zdát. _
F G C Am
O lesním přístřešku, kde v měsíčním lesku vítr bloudí, _
Dm G7 F C G7
o rose studící, o toulce vonící Vysočinou, Vysočinou. _
C Dm
Ráno každý sen, i ten tulákův slunce ruší,
F G C G7
pak na tisíc ozvěn noční děj stále má. _
C Dm
Jednou odešel a teď dálku denně krátí,
F G C C7
vám prozradím, ten poutník, to jsem já. _
F G C C7
Na známou stanici můj vak se brzy vrátí, _
F G C C7
tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh. _
F G C Am
Zpomalí útlé vlákýnko páry, až stojí _
Dm G7 F C
oči zapíjí setkání s Vysočinou, Vysočinou.
C Am C Am
Proč vám to pane povídám, když vítr líp to řekne sám
C A7 Dm G7
co je za kolejí, _ která v trávě končí. _
Dm G7 Am
Jen počkejte se mnou chvíli tu na vítr v ranním přeletu,
Dm G7 F C Am
jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou. _
F C
+ Vysočinou, mojí Vysočinou.