Ztrácím tě, lásko  -  hr. Asonance

1. Úzkým ^Emchodníčkem ^Gza náv^Dsí, ^{G D}
    kde ^Amilý ^Dmůj se mnou chodí^Avá,
    spatřila ^Djsem svou lásku ^Gjít^Em,
    jak se s ^Djinou ^Emdív^Gkou objí^Amá.

Rf: Ztrácím tě, ^Emlásko, kam ^Godchá^Dzíš, ^{G D
      A}ztrácím tě, ^Dlásko, kam odchá^Azíš,
      pro novou ^Dtvář, kterou sotva ^Gznáš^Em,
      na svou ^Dpravou ^Emlásku ^Gzapomí^Anáš.

2. Na úzké lávce za návsí,
    kde milý můj říkal:"Mám tě rád,"
    než přešlo léto jedenkrát,
    už ho s jinou dívkou vidím stát.
Rf:
3. Když pevná hráz řeku spoutává,
    na pohled zdá se bezpečná,
    však silný proud hráz prolomil,
    jako milý můj, když mě opustil.
Rf:
4. Však já to vím, proč mě opouští,
    že odchází s dívkou krásnější,
    že ona má zlata víc než já,
    a že sladší chuť nová láska má.
Rf:
5. Jestli se vrátíš, lásko má,
    a bohatství když tě nezláká,
    já srdce své místo něj ti dám,
    vždyť tě, milý můj, stále ráda mám.
Rf: