ženský jsou fajn  -  Svatopluk Karásek 

(1977)

 

Ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
co jsem byl v base, od tý doby vím,
že ženský, ty jsou fajnový.

 

Když jsem seděl tam na tý Pankráci,
všude kolem mě jenom chlapi v teplácích,
já ve snu viděl všechno krajkový,
a ženský, ty jsou fajnový.

 

Co doma, já začal jsem se bát,
vtom má žena píše, že bude při mně stát,
jak ty řádky jen dovedou hřát,
ženský, ty jsou fajnový.

 

Ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
já ve snu viděl všechno krajkový,
jó ženský, ty jsou fajnový.

 

Když tabák dojde, hrozně zle je mi,
všude hledám vajgla, už lezu po zemi,
vtom daj mi balík se startkami,
jó ženský, ty jsou fajnový.

 

U soudu vidím, právu žehná tu
krásná předsedkyně senátu,
tak to jdem domů, to je hotový,
vždyť ženský, ty jsou fajnový.

 

Ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
já ve snu viděl všechno krajkový,
a ženský, ty jsou fajnový.

 

Jak ženy přišly k špatné pověsti,
že nejsou moc chytrý a že breče] v neštěstí,
prej k hříchu od pradávna maj vlohy
prej slabý jsou jak mátohy.

 

Dávno už, co světem stojí svět,
tak si muži mysle], že jsou všeho lidství květ,
ale to se musí znova promyslet,
vždyť ženský, ty jsou fajnový.

 

Adam, jak se můžeš dočísti,
se smutně toulal rájem a kopal do listí,
houpal se na větvích v stromoví,
co chybí tomu chlápkovi?

 

Když usnul, Bůh mu z těla vyňal kost
a z ní mu stvořil ženu - ať je ti pro radost,
v ráji poznal on, co v base já,
že ženská je moc fajnová.

 

V ráji se měli věčně radovat,
až je zlej had začal hecovat,
že prej by se moh člověk Bohem stát,
to prej je moc fajnový,

 

Eva slyší to hadí šeptání:
"Utrhni si jabko, k čemu to váhání",
trhá plod Boží všeho poznání:
"Adame, dobrý chutnání."

 

Adam si řek, zákaz zněl netrhat,
to utrhla ona, mně se nic nemůže stát.
Jen si kousnul, vylez ze křoví,
bejt Bohem, to je fajnový.

 

Od těch dob ženy slyšej od mužských,
že za všechno můžou, tak jak za ten první hřích,
ptej po Evě jsou všechny bláhový,
ta naletěla hadovi.

 

Eva, ta měla chuť si jabko dát,
a jistě se též chtěla se svým mužem milovat,
ale hřích byl v tom, chtít se Bohem stát,
ten hřích jde na vrub mužovi.

 

Hřích není nikdy v lásky žádosti,
ale v mužský bohorovnosti,
chcem být bohy, my hlavy skopový,
a ženský, ty jsou fajnový.

 

Budete, vy ženy, litovat,
že jste se nám chtěly furt emancipovat,
až budete chtít vládnout nad tvory,
už nebudete fajnový,
až budete chtít vládnout nad tvory,
budete jak my - potvory.

 

Ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
ženský, ty jsou fajn, to se ví, se ví,
já ve snu viděl všechno krajkový,
a ženský, ty jsou fajnový.